Noční zahrada

Ó noční zahrada, tajemný orgán,

Les dlouhých trubek, úkryt pro violoncella!

Ó noční zahrada, smutný karavan

Hloupé duby a nehybné jedle!

Běžel kolem a celý den vydával zvuky.

Dub byl bitvou a topol šokem.

Sto tisíc listů, jako sto tisíc těl,

Propletené v podzimním vzduchu.

Železný srpen v dlouhých botách

Stojí v dálce s velkou deskou hry.

A na loukách zazněly výstřely,

A ve vzduchu zářila malá těla ptáka.

A zahrada ztichla a měsíc najednou vyšel,

Desítky dlouhých stínů ležely dole,

A davy líp zvedly ruce,

Skrytí ptáků pod shluky rostlin.

Ó noční zahrada, ó chudá noční zahrada,

Ó stvůry, které už dlouho usnuly!

Nad hlavou se mi blýskalo

Okamžitý plamen hvězdného střepu!

1936